Uvolňování dobrovolných hasičů ze zaměstnání

Žádným zákonem, navzdory věčným slibům většiny vlád, nejsou stanoveny podmínky k tomu, aby zaměstnavatelé uvolňovali ze zaměstnání příslušníky dobrovolných hasičských jednotek v případě vyhlášení požárního poplachu k mimořádné události.

Žádným zákonem, navzdory věčným slibům většiny vlád, nejsou stanoveny podmínky k tomu, aby zaměstnavatelé uvolňovali ze zaměstnání příslušníky dobrovolných hasičských jednotek v případě vyhlášení požárního poplachu k mimořádné události.

Diskuse

  • nacherp napsal:

    Dobrý den,
    uvádím zde odpověď na téma uvolňování dobrovolných hasičů ze zaměstnání, kterou na můj dotaz vypracoval Patlamentní institut.

    Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů upravuje překážky v práci z důvodu obecného zájmu v § 200 a násl. Podle § 200 uvedeného zákona přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu k výkonu veřejných funkcí, občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu, pokud tuto činnost nelze provést mimo pracovní dobu. Náhrada mzdy nebo platu od zaměstnavatele v těchto případech nepřísluší, není-li dále v tomto zákoně stanoveno jinak, nebo není-li dohodnuto nebo vnitřním předpisem stanoveno jinak.
    Podle § 65 odst. 2 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně ve znění pozdějších předpisů, se činnost v jednotce sboru dobrovolných hasičů obce při hašení požáru, provádění záchranných prací při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech považuje za výkon občanské povinnosti. Činnost v jednotce sboru dobrovolných hasičů obce při nařízeném cvičení nebo nařízené odborné přípravě je jiným úkonem v obecném zájmu.
    Podle § 29 odst. 1, písm. f) zákona o požární ochraně poskytuje obec náhradu ušlého výdělku členu jednotky sboru dobrovolných hasičů obce, který se ve své pracovní době nebo v době, ze které mu plyne příjem ze samostatné činnosti, zúčastní zásahu při požáru nebo jiných záchranných prací při živelních pohromách nebo jiných mimořádných událostech nebo nařízeného cvičení anebo nařízené odborné přípravy.
    Pokud je dobrovolný hasič zaměstnancem, může mu jeho zaměstnavatel k výkonu občanské povinnosti poskytnout pracovní volno s náhradou mzdy, pokud se tak dohodnou. V takovém případě je obec, pro kterou byl zaměstnanec činný, povinna uhradit podle § 206 odst. 3 a 4 zákoníku práce zaměstnavateli náhradu mzdy, která byla zaměstnanci poskytnuta. Pouze však do výše průměrného výdělku. Zaměstnavatel se s obcí může dohodnout na upuštění od náhrady.
    Náhradu ušlého výdělku pro osoby samostatně výdělečně činné upravuje nařízení vlády č. 172/2001 Sb., k provedení zákona o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 22 uvedeného nařízení náleží členům jednotek sboru dobrovolných hasičů obce, kteří se zúčastní zásahu, nařízeného cvičení anebo nařízené odborné přípravy v době, ze které jim plynou příjmy z podnikání nebo jiné samostatně výdělečné činnosti, za každou započatou hodinu této doby náhrada ušlého výdělku. Náhrada ušlého výdělku se vypočte jako podíl průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlašované Ministerstvem práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku a počtu pracovních hodin stanovených zvláštním právním předpisem připadajících na kalendářní měsíc, v němž došlo ke ztrátě na výdělku. Nárok na náhradu je nutno uplatnit u obce do 1 měsíce ode dne vzniku nároku, jinak tento nárok zanikne.
    Přestože zaměstnavatel je povinen poskytnout dobrovolnému hasiči pracovní volno na základě zákona, nemusí uvolňování ze zaměstnání v praxi probíhat bez problémů.

    Patrik Nacher

Vstoupit do diskuse